Geologie oblasti  28.06.2002 11:18  Zpět
GEOLOGIE OBLASTI

        Prachovské skály tvoří výraznou elevaci v jičínské krajině. Jsou tektonicky omezeny na severu libuňským zlomem a na jihu zlomem lochovským. Coniacké pískovce jsou uloženy pod velmi mírným úklonem (1) směrem k západu až jihozápadu - západní okraj Prachovských skal (západně od přibližné spojnice Březka - Horní Lochov). Západně od spojnice Pařezská Lhota - Svinčice jsou kvádrové pískovce uloženy příkře (10-30). Rozdílné sklony vrstev jsou způsobeny množstvím zlomů V-Z směru, které způsobují stupňovitý pokles ker. Vrstvy východního okraje Prachovských skal (východně od linie Březka - Horní Lochov) se uklánějí pod nepatrným úhlem směrem k jihu až jihovýchodu. Při jižním okraji Prachovských skal jsou některé pískovcové útvary značně odkloněny (Šikmá věž) vlivem nedostatečné stability podloží (jíly, slinité jíly, slínovce).

        Podloží Prachovských skal tvoří jílovitopísčité slínovce s vložkami písčitějších sedimentů ve vyšších polohách. Výchozy těchto hornin byly zaznamenány např. mezi Přivýšinou a Brady. Stratigraficky náleží svrchnímu turonu. Nálezy fauny jsou velmi vzácné, převážně jsou zachovány mikrofosílie. Spodní coniak je vyvinut ve facii tzv. zvonivých inoceramových opuk. Výchozy těchto sedimentů jsou uváděny např. z jz. svahu Střelečské Hůry (B. Zahálka, 1924). Z fauny byly zjištěny pouze foraminifery a jehlice silicispongií. Vlastní pískovcová tělesa Prachovských skal (o mocnosti okolo 70m) jsou tvořeny kaolinickými, světle šedými, žlutavými až bílými pískovci středněconiackého stáří. Pískovce jsou středně až hrubě zrnité, místy se štěrčíkovitými polohami. V stratigraficky vyšších úrovních jsou přítomny polohy jemnozrnných, tmavohnědých, železitých pískovců (např. Hrdoňovice, Čertova kuchyně aj.). Fauna kvádrových pískovců Prachovských skal je velmi chudá - např. mlži Pinna deccusata GOLDF. nebo Lima multicostata GEIN. Pískovcová tělesa Prachovských skal jsou zbytky coniackého bariérového ostrova nebo valu. Ten vznikal paralelně s jižním okrajem pobřeží ostrova na severu (Krkonoše, Jizerské hory). Krkonošskojizerský ostrov také poskytoval sedimentační materiál. Na některých skalních věžích je patrné diagonální zvrstvení - výsledek činnosti mořských proudů.

        Dnešní podoba Prachovských skal je výsledkem erozních pochodů, zejména působení dešťové vody v kombinaci s ostatními klimatickými a biologickými faktory a charakterem sedimentů. Výraznou predispozicí pro vznik pseudokrasových útvarů v Prachovských skalách jsou systémy navzájem kolmých puklin JZ-SV a JV-SZ směru. V různých depresích mezi skalními útvary a v jeskyních byla objevena mladopleistocénní fauna (J. Woldřich, 1877) zahrnující např. soby, pižmoně, koně, vlky, mimo jiné i člověka.

Autoři textu článků Geologie oblasti, Flóra a fauna, Archeologie, Ochrana přírody: Mgr. Martin Košťák, RNDr. Lenka Šoltysová - Okresní muzeum a galerie Jičín Na tomto textu se dále podíleli (radou a korekturami): Pavel Kracík, RNDr. Zdeněk Mrkáček, PhDr. Jan Prostředník, RNDr. Vladimíra Smolíková.

 Na začátek | Zpět