Flóra a fauna  28.06.2002 11:17  Zpět
FLÓRA A FAUNA

       Prachovské skály původně ležely uprostřed pralesa, který byl již v pravěku narušen lidskou činností, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Původně se zde rozkládaly borové doubravy s mozaikou bučin, smrčin a reliktních skalních borů. Tato rostlinná společenstva byla silně narušována od poloviny minulého století výsadbou smrkových a borových monokultur a vysazováním nepůvodních dřevin (borovice vejmutovka, douglaska, dub červený, trnovník akát). Zbytky původních lesů se v současné době dají již jen nalézt v nepřístupných nebo v zapomenutých částech skal.

       Tři čtvrtiny plochy Prachovských skal pokrývají smrkové a borové monokultury. Tyto lesy jsou většinou holé, bez bylinného patra. Pokud se nějaký podrost objeví je dokladem, že zde původně rostl les smíšený. Nejčastěji zde rostou kapradina hasivka orličí, tráva metlička křivolaká a borůvka černá. Jedná se o byliny typické pro borové doubravy.

       Na skalních okrajích nalezneme zbytky skalních borů s dominantní borovicí lesní. Stáří těchto stromů se pohybuje až kolem 250 let a zaslouží si přísnou ochranu. Bylinné patro tvoří nejčastěji růžově kvetoucí vřes obecný, borůvka černá a brusinka. Tyto bory jsou silně ohroženy invazní borovicí vejmutovkou.

       Neporušené vrcholy skal a vlhké skalní stěny jsou porostlé lišejníky, játrovkami a mechy. Z vyšších rostlin nejčastěji narazíme na kapradinu osladič obecný. Dno roklin a údolí díky většímu obsahu živin a studenému a vlhkému klimatu obývají převážně fragmenty roklinového a lužního lesa. Nejčastějšími dřevinami jsou olše, jasany a javory. Velice vzácně zde roste zvláště chráněná bledule jarní. Vzácností Prachovských skal je roztroušený výskyt jedle bělokoré, která zde i zmlazuje.

Původní smrčiny, obývající zvláště studené rokle s tzv. klimatickou inverzí (Babinec, Zelená rokle), jsou biotopem rašeliníků, horské plavuně vrance jedlového a rozrazilu horského.

       Nejvzácnější oblastí Prachovských skal je uzavřený Javorový důl a Starý Hrádek, kde se zachovaly fragmenty květnatých bučin a dubohabrových hájů s výskytem řady významných druhů rostlin jako kyčelnice devítilisté (jediná lokalita na území okresu Jičín), ječmenky evropské, dymnivky duté, jaterníku podléšky, vikve křovištní, pupkovce pomněnkového a mnoho dalších.

       Jaká je kvalita vegetace, takové je i zastoupení zvířeny. Živočišná společenstva skal se zachovala jen na nepřístupných věžích a skalních stěnách. Vyskytují se zde pavouci (např. křižák temnostní), z měkkýšů nalezneme vřetenatku mnohozubou, hrotici obrácenou či skalnici kýlnatou.

Prachovská ještěrka - vyfocena pod Ztracenkama...        Pestřejší je svět obratlovců. Nejpočetnější skupinou jsou ptáci. Nejčastěji se dají pozorovat sýkory, budníčci, brhlík, střízlík, pěnkava, drozd zpěvný a kos černý. Pravidelně slyšíme hlasové projevy kukačky obecné, sojky obecné nebo některých dravců a sov. Z dravců je nejhojněji zastoupena poštolka obecná a káně lesní. Vzácněji se vyskytují krahujec, včelojed a jestřáb. K nejzajímavějším zástupcům ptačí říše patří především výr velký a krkavec velký. Tyto dva druhy patří k největším ptákům, ale zároveň k nejvíce pronásledovaným.

       Ze savců, kromě typické zvěře (srnec, zajíc), můžeme v Prachovských skalách nalézt rejska obecného, ježka západního, myšici lesní, ale i některé známé šelmy jako je jezevec lesní a kuna skalní. V dutinách skal a stromů žijí některé druhy netopýrů.

       Zastoupeni jsou i obojživelníci a plazi. Koupaliště Pelíšek patří k významným biotopům čolka horského. Ve skalách narazíme i na některé druhy žab - ropuchu obecnou, kuňku obecnou, skokana hnědého a další. Výjimečně zahlédneme i užovku obojkovou a slepýše křehkého.

Autoři textu článků Geologie oblasti, Flóra a fauna, Archeologie, Ochrana přírody: Mgr. Martin Košťák, RNDr. Lenka Šoltysová - Okresní muzeum a galerie Jičín Na tomto textu se dále podíleli (radou a korekturami): Pavel Kracík, RNDr. Zdeněk Mrkáček, PhDr. Jan Prostředník, RNDr. Vladimíra Smolíková.

 Na začátek | Zpět